Jako každou velkou změnu ji provází mnoho emocí, nadšení, úžasu, obav i pochybností. Musím přiznat, že jsem sám ohromen, co dokáže: napsat otravný text do nabídky, vysvětlit větu, jejíž význam nechápu, vyřešit logickou úlohu, vytvořit obrázek (politicky korektní) se sebevětší ptákovinou nebo třeba navrhnout recept ze zadaných surovin. A můžu přidat nespočet dalších příkladů.
Mnoho lidí se přitom obává, zda nám AI nezačne brát práci. Já souhlasím s názorem, že práci bude brát jen tomu, kdo jí nebude umět využívat (a stane se tak nekonkurenceschopným). I proto se snažím, jak je to jen možné, abychom u nás v Aricoma ověřovali, v jakých oblastech nám může generativní AI usnadnit práci.
První úspěchy
Jak jsme na tom dnes, zhruba po roce „námluv“? Velmi stabilně se AI u našich programátorů zabydlela v podobě GitHub Copilota. Jde o chytrý našeptávač, který navrhuje menší či větší části kódu v závislosti na tom, co programátor začne psát. Počet kolegů, kteří nástroj používají, stále narůstá. Někteří už jsou navíc zkušení a dobře vědí, v jakých situacích je našeptávač nejpřínosnější, a jak mu jít naproti při psaní zdrojového kódu (jak začít psát kód, co dát do komentáře, jaké soubory mít otevřené a podobně). Z našich zkušeností plyne, že nástroj může ušetřit i desítky procent času. Samozřejmě to (zatím) není dokonalé. V některých situacích totiž mohou být návrhy kódu nevhodné a je třeba je zahazovat.
Jako další užitečný pomocník se při určitých typech programátorských úloh osvědčil ChatGPT. Zajímavé je, že u něj na vstupu nemusí být jen textové zadání, ale může mít i grafickou podobu. Takto jsme například vytvářeli základ HTML kódu vizuálních komponent GUI na základě jejich grafického návrhu.
Co už nebudeme muset dělat?
Vedle toho hledáme způsoby, jak využít nástroje generativní AI i v jiných oblastech. Práce analytiků je například úzce spojena se zpracováním a tvorbou textových informací, jeví se proto přirozené ověřovat možnosti LLM právě zde. Co si například nechat vytvořit seznam případů užití ze zadávací dokumentace a dalších dostupných podkladů?
Dalším nadějným směrem, kde nám generativní AI bude pomáhat (a už pomáhá), je testování. Kromě psaní automatizovaných testů, kde je využití velmi podobné jako u programátorů, je to například generování testovacích dat. Stačí do ChatGPT zadat, jaké typy údajů potřebuji a v jakém formátu má být výstup, a v mžiku mám data připravená. Anebo nám napíše skript, který testovací data generuje.
V neposlední řadě nám ChatGPT již opakovaně pomohl s přípravou textů do nabídek. Zejména tam, kde je třeba popsat různé metodiky a postupy obecného charakteru. A ještě lépe v situaci, kdy potřebujeme kvalitní cizojazyčný text. Nabízí se otázka, kdy zákazníci pochopí, že vyžadovat takováto cvičení nedává velký smysl, podobně jako na některých školách už pochopili, že určité úlohy jsou pro studenty v éře AI zbytečné.
Kromě nástrojů GitHub Copilot či ChatGPT používáme ve specifických případech i OpenAI API služby. Tímto způsobem jsme například převedli zdrojové kódy z jednoho programovacího jazyka do druhého.
Nová dovednost – zadávání vstupů
Do budoucna očekávám zajímavé vedlejší efekty využívání generativního AI. Například v tom, jakou podobu budou mít dokumenty, které se používají jako vstupy. Myslím tím zejména analytickou dokumentaci, která slouží jako podklad pro různé navazující činnosti. Kromě její čitelnosti pro člověka bude tedy stále důležitější, aby byla dobře zpracovatelná a „pochopitelná“ také pro AI nástroje.
Klíčovým aspektem používání AI je pro nás nakonec bezpečnost. Zejména proto, aby se náš kód či informace nedostávaly neřízeně „do světa“. AI nástroje používáme v edicích, které zajišťují vysokou úroveň soukromí a ochrany dat. Na projektech, kde existuje podezření, že by užívání těchto nástrojů mohlo být problematické, je nepoužíváme.
Nástup generativní AI je skokem do jiného světa. V některých oblastech pomůže v míře, kterou jsme si před nedávnem nedokázali představit. Přináší ale také samozřejmě mnoho otazníků. Jakou zátěží je provoz AI výpočetních center? Do jaké míry jako lidé zase o kus „zlenivíme“, zapomeneme určitě dovednosti a staneme se tak zranitelnějšími? Jak se společnost vyrovná s tím, že jakýkoliv text, obrázek, zvuk či video může být podvrh? Doufám, že rozumně. Nebo počkáme na to, až nás rozumně začne řídit umělá inteligence?
Poznámka na konec: Tento článek jsem opravdu napsal úplně sám, bez pomoci AI. Kolik takových ještě bude?
