17. 9. 2024

„Čipový dluh si neseme už někdy od 70. let, Evropa se jejich výroby ráda zbavovala, protože je náročná na vodu i elektřinu. A teď to jen pomalu a těžko doháníme. Přitom čipů, a ještě těch sofistikovanějších než dnes, budeme potřebovat čím dál víc,“ říká Tomáš Pitner, profesor Fakulty informatiky Masarykovy univerzity a šéf výzkumného centra k situaci, v níž se ocitlo Česko i Evropa. Pomoct v tom mají mimo jiné nedávno avizované investice amerického Onsemi do výroby v Rožnově pod Radhoštěm. Ale v čem přesně?

31. 7. 2024

Množství kybernetických útoků nebude menší. Smiřme se s tím a braňme se. I tak by se dala shrnout slova Pauly Januszkiewicz, polské kyberbezpečnostní expertky, která na jaře vystoupila na Security 2024, výroční konferenci Aricomy věnované právě trendům v oblasti IT bezpečnosti. Januskiewicz, jejíž společnost CQURE už má po světě čtyři pobočky, mluvila o tom, proč firmy a instituce neumí útokům odolávat, jak získat víc odborníků i kam obor směřuje.

17. 6. 2024

Napadají mě tři zásadní technologické inovace, které jsem ve své kariéře zažil: internet (propojení všeho), mobily (propojení pořád) a velké jazykové modely (LLM, obecněji generativní AI). Penetrace prvních dvou probíhala relativně pozvolně (v řádu let). AI mezi nás naopak vtrhla jako uragán.

13. 12. 2023

Přišla nová technologie a spolu s ní spousta nových otázek. Kolikrát jste už tohle zažili? Právnička Petra Dolejšová mnohokrát a zrovna teď neřeší skoro nic jiného než právní aspekty využívání umělé inteligence. „Točíme se kolem otázek, komu výstupy z AI patří, jestli je možné generovat obrázky konkrétních lidí a jestli lze využívat styly, jako je malíř Mucha nebo hrdinové z marvelovských filmů. Všechno z toho je právně celkem jasné, ale ukazuje se, že lidé pořád ještě tápou v podstatě autorského práva,“ zamýšlí se odbornice, podle které nás čeká daleko větší přemýšlení – komu „přišijeme“ odpovědnost za případné prohřešky technologií.

6. 12. 2023

Digitalizaci by chtěli všechny. Jsou ale obory a odvětví, kde to s ní jde ještě pomaleji než jinde. Příkladem budiž zdravotnictví: fokus na jiné věci, financování závislé na různých zdrojích a nedostatek kvalifikovaných lidí. To jsou podle Davida Zažímala, náměstka pro informatiku a kybernetickou bezpečnost Nemocnice Jihlava, hlavní důvody, proč to právě v tomto sektoru drhne. Právě „jeho“ nemocnice je ale příkladem toho, co všechno se dá udělat, když se okolnosti sejdou a restrukturalizaci táhne šikovný lídr. V Jihlavě se do ní pustili už někdy před deseti lety a teď se k nim jezdí učit kolegové z celé republiky.

30. 11. 2023

Na Vysočině, nedaleko dálnice D1, leží městys Měřín, který částečně propůjčil název velké zemědělské skupině AGROMĚŘÍN. Právě tady před pár měsíci řešili nový koncept IT infrastruktury. V jednom z největších tuzemských zemědělských podniků měl projekt na starost Aleš Holoubek. Co změny obnášely?

16. 11. 2023

Je přesvědčený, že jeden člověk dokáže změnit stát. Pavel Kolář, ředitel ekonomického odboru Vojenské zdravotní pojišťovny (VoZP), věří, že se mu podaří v příštích měsících nastartovat revoluci ve sdílení agend mezi úřady. Poslední rok a čtvrt pracuje na přelomovém projektu datového propojení pojišťovny se „sociálkou“ – Českou správou sociálního zabezpečení (ČSSZ). Pokud se technologické řešení v praxi osvědčí, může významně posunout digitalizaci celé veřejné správy a ulehčit lidem od byrokracie. A pro příznivce štíhlého, digitálního a efektivního státu má vůbec dobré zprávy.

9. 11. 2023

Obrazy, které si spojujeme s válkou na Ukrajině, jsou v zásadě tradiční. Tankové brigády, zákopové linie, vojáci odění do maskáčových barev, krev, zranění a zničená města. Ty pravé kořeny války a mocenských sporů ale často ke spatření nejsou. Nemají svou tvář, svoji konkrétní podobu, svůj hmatatelný produkt. Odehrávají se především v našich hlavách a dlouhodobě ovlivňují to, co kolem sebe vidíme a slyšíme. Nebo to, do jakých sociálních skupin nás přiřazuje naše aktivita na internetu společně s pokročilými algoritmy. Právě tady se dokáží jednoduše budit silné emoce, nenávist nebo zloba. A lidé s mocí nebo touhou někoho ovládat to dobře vědí.

25. 10. 2023

Když se kyberbezpečnostní experti antivirové firmy ESET dívají do statistik technologických útoků za poslední dva tři roky, můžou podat různé zprávy. Jejich data ukazují, že Česko se navzdory různým pochybám stalo vyspělou ekonomikou se vším všudy, čelí totiž útokům stejné míry a závažnosti jako jakékoliv západní země. Jasně z nich plyne i to, že množství detekovaného malwaru a hlavně phishingu rychle roste. Má nové formy, rozeznat je je čím dál složitější a ukazuje se, že celé hackerské prostředí se obchodně profesionalizuje. O tom všem mluvili na zářijové konferenci Aricomy Techfórum.

20. 10. 2023

Internet, mobilní telefon a umělá inteligence. To jsou tři největší technologické zlomy našeho věku. Říká to Petr Karásek, manažer, který má v Microsoftu na starost strategii produktů Power Platform mířících do střední a východní Evropy, na Blízký východ i do Afriky. Zatímco u internetu a mobilních telefonů už velmi dobře víme, co přinesly, u umělé inteligence máme pořád spíš očekávání. Karásek v Microsoftu působí 21 let, celou svoji kariéru se zabýval podnikovými systémy a nástroji pro efektivizaci chodu firem a v rozhovoru naznačuje, kde všude se nástup nové technologie projeví.

21. 9. 2023

Umělá inteligence je budoucnost, slyšíte poslední týdny všude kolem sebe. Lidé z organizace prg.ai to říkají taky. Jenže oni to říkají už několik let, takže teď mají jejich slova o dost větší váhu. Organizace si dala za úkol propojovat vědce, firmy a veřejnou správu, aby mohly technologie spjaté s umělou inteligencí co nejvíc naplnit svůj potenciál. V čem spočívá ten největší a co je potřeba udělat pro jeho zhmotnění, vysvětluje v rozhovoru Lukáš Kačena, který spolek vede. Mimochodem, kdo by se o tom všem rád dozvěděl víc, má možnost. V průběhu října a listopadu se totiž ve čtyřech českých městech konají Dny AI.

13. 9. 2023

Pozor, tohle téma opravdu bolí. Společně s Jitkou Schořovou a Miroslavem „Mikim“ Volkem se totiž budeme bavit o popáleninách. Konkrétně o tom, jakým způsobem mohou do diagnostiky popálenin vstoupit data, anotace, umělá inteligence, mobilní aplikace nebo pokročilé metody rozpoznávání obrazu. Právě takový úkol totiž od největšího popáleninového centra v České republice (a jednoho z největších v Evropě) Fakultní nemocnice Královské Vinohrady dostal tým vývojářů společnosti SYSCOM Software. A ta už je – konkrétně od začátku letošního léta – součástí největší české IT skupiny Aricoma.