7. 1. 2025

Potřeba přizpůsobovat se, řešit kapacity serverů a databází, škálovat. Když se řekne charita, nic z těch předchozích slov si s tím nespojíte. Jenže David Procházka, zakladatel Donia, největší a nejznámější dárcovské platformy v Česku, takhle nepřemýšlí. Právě naopak, o Doniu mluví jako o technologickém nástroji, který zprostředkovává pomoc. V rozhovoru vysvětluje, co všechno jeho fungování obnáší a díky čemu si získalo takovou oblibu. Jemu a jeho týmu se totiž povedlo staré problémy s využitím nových nástrojů řešit daleko efektivněji. 

30. 12. 2024

Představit si dnes práci, školní den nebo život obecně bez počítačů, telefonů a technologií dost dobře není možné. Jenže jejich každodenní působení má na člověka vliv a podílí se na formování jeho života. Jak z nich vytěžit maximum, to dobré, a nenechat se ovlivnit tím negativním? Právě to na Masarykově univerzitě (MU) léta zkoumá psycholog David Šmahel. Na rozdíl od jiných od něj neuslyšíte apokalyptické scénáře. Zato ale umí poutavě vyprávět o tom, jaké všechny důsledky digitalizace života si pořád ještě neuvědomujeme. 

22. 11. 2024

Velmi pravděpodobně už to znáte a slovo „promptovat“ vám není cizí. Používání nástrojů generativní umělé inteligence za poslední měsíce zmasovělo, nejde je ale využít všude. Citlivá firemní data do těch veřejně dostupných nepatří. A tak se hledají způsoby, jak vytvořit chráněné systémy, které umožní analýzu a generování informací bez úniků dat. Pracuje na tom i specializovaný tým Aricomy, jež se proto spojil i s matematickým ústavem Vysokého učení technického v Brně.

17. 9. 2024

„Čipový dluh si neseme už někdy od 70. let, Evropa se jejich výroby ráda zbavovala, protože je náročná na vodu i elektřinu. A teď to jen pomalu a těžko doháníme. Přitom čipů, a ještě těch sofistikovanějších než dnes, budeme potřebovat čím dál víc,“ říká Tomáš Pitner, profesor Fakulty informatiky Masarykovy univerzity a šéf výzkumného centra k situaci, v níž se ocitlo Česko i Evropa. Pomoct v tom mají mimo jiné nedávno avizované investice amerického Onsemi do výroby v Rožnově pod Radhoštěm. Ale v čem přesně?

31. 7. 2024

Množství kybernetických útoků nebude menší. Smiřme se s tím a braňme se. I tak by se dala shrnout slova Pauly Januszkiewicz, polské kyberbezpečnostní expertky, která na jaře vystoupila na Security 2024, výroční konferenci Aricomy věnované právě trendům v oblasti IT bezpečnosti. Januskiewicz, jejíž společnost CQURE už má po světě čtyři pobočky, mluvila o tom, proč firmy a instituce neumí útokům odolávat, jak získat víc odborníků i kam obor směřuje.

11. 6. 2024

65 000 kilometrů, 22 zemí a 606 dní. Motorkář a cestovatel Vojta Lavický se v roce 2016 vydal se svojí tehdejší přítelkyní na životní cestu kolem světa. Díky tomu na vlastní oči viděl zapadlé peruánské vesničky i národní park Huascarán, pastviny s jurtami a divokými koni v Kyrgyzstánu nebo mongolskou měsíční krajinu. Cesta mu mnohokrát ukázala, že všechno zlé je k něčemu dobré a že nejdůležitější na cestování je sebrat odvahu a skutečně odjet.

13. 12. 2023

Přišla nová technologie a spolu s ní spousta nových otázek. Kolikrát jste už tohle zažili? Právnička Petra Dolejšová mnohokrát a zrovna teď neřeší skoro nic jiného než právní aspekty využívání umělé inteligence. „Točíme se kolem otázek, komu výstupy z AI patří, jestli je možné generovat obrázky konkrétních lidí a jestli lze využívat styly, jako je malíř Mucha nebo hrdinové z marvelovských filmů. Všechno z toho je právně celkem jasné, ale ukazuje se, že lidé pořád ještě tápou v podstatě autorského práva,“ zamýšlí se odbornice, podle které nás čeká daleko větší přemýšlení – komu „přišijeme“ odpovědnost za případné prohřešky technologií.

9. 11. 2023

Obrazy, které si spojujeme s válkou na Ukrajině, jsou v zásadě tradiční. Tankové brigády, zákopové linie, vojáci odění do maskáčových barev, krev, zranění a zničená města. Ty pravé kořeny války a mocenských sporů ale často ke spatření nejsou. Nemají svou tvář, svoji konkrétní podobu, svůj hmatatelný produkt. Odehrávají se především v našich hlavách a dlouhodobě ovlivňují to, co kolem sebe vidíme a slyšíme. Nebo to, do jakých sociálních skupin nás přiřazuje naše aktivita na internetu společně s pokročilými algoritmy. Právě tady se dokáží jednoduše budit silné emoce, nenávist nebo zloba. A lidé s mocí nebo touhou někoho ovládat to dobře vědí.

20. 10. 2023

Internet, mobilní telefon a umělá inteligence. To jsou tři největší technologické zlomy našeho věku. Říká to Petr Karásek, manažer, který má v Microsoftu na starost strategii produktů Power Platform mířících do střední a východní Evropy, na Blízký východ i do Afriky. Zatímco u internetu a mobilních telefonů už velmi dobře víme, co přinesly, u umělé inteligence máme pořád spíš očekávání. Karásek v Microsoftu působí 21 let, celou svoji kariéru se zabýval podnikovými systémy a nástroji pro efektivizaci chodu firem a v rozhovoru naznačuje, kde všude se nástup nové technologie projeví.

21. 9. 2023

Umělá inteligence je budoucnost, slyšíte poslední týdny všude kolem sebe. Lidé z organizace prg.ai to říkají taky. Jenže oni to říkají už několik let, takže teď mají jejich slova o dost větší váhu. Organizace si dala za úkol propojovat vědce, firmy a veřejnou správu, aby mohly technologie spjaté s umělou inteligencí co nejvíc naplnit svůj potenciál. V čem spočívá ten největší a co je potřeba udělat pro jeho zhmotnění, vysvětluje v rozhovoru Lukáš Kačena, který spolek vede. Mimochodem, kdo by se o tom všem rád dozvěděl víc, má možnost. V průběhu října a listopadu se totiž ve čtyřech českých městech konají Dny AI.

9. 8. 2023

Před časem společně Milan Sameš a Karol Kubeczka iniciovali v Aricomě vznik nové divize SAP. Pro další růst firmy naprosto pochopitelný krok. Už proto, že v mnoha ukazatelích je SAP v oblasti podnikových aplikací celosvětovým lídrem, řada nejvýznamnějších globálních či regionálních hráčů v oblasti energetiky, telekomunikací, bankovnictví, retailu nebo výroby řídí svůj byznys v systému SAP a třeba v České republice jej využívá osmdesát ze stovky největších a nejúspěšnějších společností. A právě sem Aricoma míří také.

12. 7. 2023

„Loňský červenec proběhl, aniž bych si toho vlastně všimnul,“ usmívá se dnes Jiří Veselý na obří stěhovací akci, kdy řídil přesun 590 serverů společnosti RedHat ze starých do nových kanceláří. Tou dobou pracoval s kolegy obvykle okolo dvanácti hodin denně – nebo spíše do chvíle, dokud všichni fyzicky neodpadali. Ale povedlo se. A zejména díky intenzivní akci ‚kulový blesk‘ (v IT řeči ‚rodeo‘), stál letos na konferenci Aricoma na pódiu mezi dvanáctkou oceněných zaměstnanců, nových členů Up Clubu.