28 hodin v Malmö. Jak vypadá „hackovací“ jízda?

6. 2. 2023

 

Potká se Švédka, Slovák a Češka v hotelovém lobby. A není to začátek dobré anekdoty, ale start osmadvacetihodinové jízdy plné dat, pokreslených flipchartů, otevřených notebooků, rychlého vývoje aplikací, intenzivních týmových porad. Ale také ping-pongu, stolního fotbálku, piva, vína a zrychleného odpočinku. Vítejte na hackatonu, který v jihošvédském Malmö pořádá společnost Stratiteq. A protože od září 2021 patří do skupiny ARICOMA Group, dorazila do Švédska také početná skupinka Čechů a Slováků. 

Stratiteq je společnost, ve které každý projekt začíná a končí u dat. A zatímco konkrétní téma svých hackatonů nedává dopředu účastníkům znát, je jasné, že se dá počítat s mnoha vstupními daty a zároveň snahu nakopnout byznys u některého ze stávajících nebo potenciálních klientů Stratitequ. „Tím se naše hackatony trochu liší od ostatních. Jednotlivé týmy nepracují na jednom komplexním zadání a tolik nesoutěží mezi sebou. Ale jeden nebo dva týmy vždy mají konkrétní data našich klientů a vyvíjejí pro ně speciální aplikace nebo nová řešení. Naši partneři jsou tak vtaženi do hry a mají možnost výsledné řešení využít ve své každodenní praxi,“ říká Charlotte Eivesteen, jež ve Stratitequ zastává pozici head of marketing a stojí také za organizací každoročních hackatonů. 

Samotný hackaton, který svým názvem připomíná spíše maraton, je ve skutečnosti mimořádný designérsko-vývojářsko-byznysový sprint. Protože 28 hodin nedovoluje moc prostoru na odpočinek. Zvlášť, když na začátku dostanou všichni účastníci stejná trička a následně se promíchají do skupin, ve kterých se lidé vzájemně neznají, často nehovoří stejným jazykem a navíc do „hry“ vstupuje každý s trochu jiným know-how a myšlenkovým backgroundem. 

Napřed se poznat, pak zabrat

„První desítky minut jsme věnovali tomu, abychom se vzájemně vůbec poznali a sladili očekávání. Na začátku jsme si museli definovat role a říct, kterou část každý připraví zvlášť a na čem budeme pracovat společně. V našem týmu byl UX designér, project manager, obchodník, junior datový analytik a já, která mám na starosti data science. Proto jsem se zaměřila hlavně na technickou část projektu. Naopak projektový manažer a obchodník tomu dodávali byznysové informace a také znalost švédských reálií. Naším tématem byla zdravotní péče – a ordinace fungují ve Skandinávii přece jen jinak než v České republice. Jakmile jsme dostali vstupní data, každý se na ně podíval z trochu jiného úhlu,“ popisuje Marie Kovářová, která v českém Komixu zastává pozici Data Scientist.

„Řešili jsme praktický provoz zubních ordinací. Nejprve jsme museli data zpracovat, pak je očistit a zároveň vytvořit přehledný dashboard toho, co se na pracovišti děje – kolik času pacienti v ordinaci tráví, které dny jsou nejvytíženější. Moje práce byla skutečně primárně datová, zatímco kolegové si vzali na starost přípravu prezentací, obchodních modelů nebo samotnou interpretaci výsledků,“ doplňuje Kovářová.

Jak pracují bratranci a sestřenice?

Její slova potvrzuje i Pavel Švéda za společnosti Cleverlance. „Bylo zajímavé pozorovat, jak pracují kolegové z ‚bratraneckých a sestřenických‘ firem. Zatímco u klasických hackatonů je dopředu vyhlášeno téma a vy se můžete trochu připravit nebo zorientovat v problematice, tady jsme nevěděli, do čeho jdeme. Jen jsme tušili, že půjde o to vytěžit co nejvíce ze zákaznických dat, což není naše primární doména. My čtyři, kteří jsme do Malmö vyrazili, máme na starosti spíš implementaci front-endových řešení pro mobilní telefony. Ve svém týmu jsem nikoho neznal. A je zajímavé a zábavné pozorovat nejen zkušenosti a znalosti svých spoluhráčů, ale také jejich charaktery,“ říká usměvavý muž, který zastává pozici Mobile Software Engineer.

„Skvělé bylo, že jsme bydleli i pracovali přímo na hotelu, všechno se dělo na jednom místě. Proto se každý z nás mohl rozhodnout, kdy v rámci osmadvaceti hodin bude jíst, spát, bavit se a pracovat. A nemusel se bát, že bude spát na lavici nebo ve spacáku na zemi, což už jsem na hackatonech také zažil. Naše předtucha, že bude zadání opravdu hodně data-driven, se na místě vyplnilo. A jako tým jsme se s tím museli popasovat. V našem týmu byl člověk z HR, sales specialista, dva byznys konzultanti, datový analytik a já za vývoj mobilních řešení. Ale nakonec jsme si práci rozvrhli tak, že skutečně každý byl potřeba a ani jsme si vzájemně příliš nemohli ‚lézt do zelí‘. Každý využil svoji doménu a dospěli jsme k řešení, které dávalo smysl,“ usmívá se Pavel Švéda, který nakonec se svým týmem obdržel od odborné poroty cenu pro nejlepší data-driven řešení. 

Ale o odbornou porotu a vítěze jde v rámci Stratiteq hackatonu jen okrajově. Hlavní cíl je jiný – užít si dva dny v dobré společnosti, seznámit se navzájem a pochopit sílu různých částí ARICOMA Group. A při tom všem udělat během dne a noci maximum pro výsledek, který dává klientům šanci získat nový pohled na svou problematiku. Reálný a podložený daty. 

"Zatímco u klasických hackatonů je dopředu vyhlášeno téma a vy se můžete trochu připravit nebo zorientovat v problematice, tady jsme nevěděli, do čeho jdeme. Jen jsme tušili, že půjde o to vytěžit co nejvíce ze zákaznických dat, což není naše primární doména."

Etičtí hackeři: objem vážných rizik se nesnižuje

17. 12. 2024

Kybernetické bezpečnosti se Aricoma věnuje od začátku svého podnikání v první polovině devadesátých let. Aktivně prověřuje úroveň informační bezpečnosti klientů a odolnost jejich technologií. Zákazníci často potřebují zjistit, jak bezpečný je jejich perimetr podnikání a na čem potřebují zapracovat. Tomu pomáhá komunita zkušených penetračních testerů, kteří nasimulují kybernetický útok na systém klienta. Na síťové i aplikační úrovni dokážou prověřit schopnost odolávat reálným kybernetickým útokům z vnějšího prostředí. To ale není vše.

Budoucnost AI? Jazykové modely na principu ChatGPT pro firmy

22. 11. 2024

Velmi pravděpodobně už to znáte a slovo „promptovat“ vám není cizí. Používání nástrojů generativní umělé inteligence za poslední měsíce zmasovělo, nejde je ale využít všude. Citlivá firemní data do těch veřejně dostupných nepatří. A tak se hledají způsoby, jak vytvořit chráněné systémy, které umožní analýzu a generování informací bez úniků dat. Pracuje na tom i specializovaný tým Aricomy, jež se proto spojil i s matematickým ústavem Vysokého učení technického v Brně.

Výroby čipů jsme se v Evropě zbavovali, teď ji těžko dostáváme zpět. Ale má to smysl

17. 9. 2024

„Čipový dluh si neseme už někdy od 70. let, Evropa se jejich výroby ráda zbavovala, protože je náročná na vodu i elektřinu. A teď to jen pomalu a těžko doháníme. Přitom čipů, a ještě těch sofistikovanějších než dnes, budeme potřebovat čím dál víc,“ říká Tomáš Pitner, profesor Fakulty informatiky Masarykovy univerzity a šéf výzkumného centra k situaci, v níž se ocitlo Česko i Evropa. Pomoct v tom mají mimo jiné nedávno avizované investice amerického Onsemi do výroby v Rožnově pod Radhoštěm. Ale v čem přesně?