„Evropa bez hranic je obrovská výhoda. Aby ale tohle bylo možné, musí existovat systém, který umožňuje, že když vám v Česku něco ukradnou nebo někdo něco provede, je možné tu věc nebo člověka efektivně hledat,“ naznačuje Jan Vrána, vedoucí eGovernment divize v Aricomě. SIS slouží primárně ke kontrole vnějších hranic, které mají být „neprůstřelné“. V Česku je reprezentují třeba mezinárodní letiště, na Slovensku hranice s Ukrajinou a například v Německu pobřeží a přístavy. Už z toho je vidět, v jak odlišných prostředích se systém používá.

Hledají se doklady i lodě

„Primárně je to systém pátrací. Pokud nahlásíte, že vám ukradli auto, nebo se hledá pohřešovaná osoba, tak kdokoliv, kdo podle dokladů kontroluje člověka nebo podle značky auto, uvidí, že se daná věc či člověk hledá,“ přibližuje Vrána. Země Evropské unie mají shodu na tom, že shromažďují informace o 19 entitách, mezi které patří osoby, doklady, vozy, letadla nebo lodě. Po tom všem lze koordinovaně pátrat.

Potenciální shody a průniky s pohřešovanými lidmi nebo předměty se hledají při jakémkoliv styku s bezpečnostními orgány – při kontrole na letišti nebo na vnějších hranicích Evropské unie, při každé silniční kontrole nebo při snímání pohybu člověka bezpečnostními kamerami na silnicích nebo ve městech. Ačkoliv to jedinci ani nedochází, při běžné silniční kontrole policisté hledají potenciální shody v databázi u auta (jestli není kradené) i totožnosti řidiče (jestli ho někdo nehledá nebo něco neprovedl), u řidičského i technického průkazu. Jen v roce 2022 se v Česku povedlo vypátrat víc než 5100 osob a věcí, které do SIS vložily jiné státy. V cizině bylo naopak nalezeno asi 9000 osob a věcí zadaných do systému Českou republikou.

Nástup biometrie

Už z krátkého popisu je jasné, jak velké nároky softwarový systém na vývojáře má. Jeho první verze funguje už od roku 1995, Česká republika se k němu připojila v roce 2007. Druhá generace byla spuštěna v roce 2013. Všechny informace ze všech států se fyzicky scházejí v centrále systému ve Štrasburku. „Kdyby se ale všichni policisté pořád ptali centrály, bylo by to příliš mnoho dotazů a nezvládalo by to. Proto mají některé státy národní kopie, jejichž softwarovou část jsme tvořili jako subdodavatel firmy Hewlett-Packard. V praxi spočívá naše práce v tom, že v rámci policie existuje asi 30 dílčích databází, které slouží pro přímou podporu práce policie v různých agendách. My děláme koncentrátor a převodník mezi těmito národními databázemi a centrálním schengenským systémem. Pokud policista zadá, že se hledá Pavel Novák, naše práce zajišťuje správnou propagaci tohoto pátrání do centrály. Pokud naopak policista dostane na letišti do ruky pas Pavla Nováka, zajišťujeme vyhodnocení tohoto dotazu v národní kopii,“ vypočítává Vrána.

Verzi SIS spuštěnou v březnu tvůrci pracovně označují jako 2,5. generaci, oficiální název je SIS II RECAST. Měla nové zadání a členům bezpečnostních složek nabízí nové možnosti. Dřív se jednotlivé entity hledaly odděleně, teď už jde u osoby XY zadat, že jezdí konkrétním vozem, takže k jejímu objevení může vést právě nalezení vozu, který ale sám není předmětem pátrání. Vývoj také směřuje k čím dál intenzivnějšímu využívání biometrie, konkrétně otisků prstů a DNA.

„Otisky prstů se v minulosti používaly jako referenční, to znamená, že se osoba našla podle alfanumerických údajů, jako je datum narození, a pokud ji měl policista u sebe, ztotožnil ji podle otisků prstů. Teď už lze vyhledávat rovnou podle otisků,“ dává příklad novinky Vrána. Jinou tvoří daktyloskopické stopy – ty se typicky nacházejí na místech trestných činů, ale v ten moment není jasné, komu patří, zda pachateli, oběti nebo náhodnému kolemjdoucímu. Nový SIS umí zajistit porovnání reálných lidí vůči stopám, které se navíc dělá hned v momentu, kdy někdo vkládá nový záznam.

Sdílení podobných informací bylo možné i v minulosti. Teď je ale výrazně jednodušší a rychlejší. Na čem se také intenzivně pracuje, to je interoperabilita různých systémů, které pracují s identitami –

aby bylo opravdu možné neprůstřelně potvrdit, že člověk, který si zažádal o vízum třeba v Ghaně, je přesně ten, který stojí právě na letištní kontrole v Praze. Dá se očekávat, že i nové funkcionality se budou postupně implementovat za přispění specialistů z Aricomy. Na vývoji SISu se totiž podílí už od jeho počátků v Česku.