Sčítání lidu je akce desetiletí. Logistická i technologická

27. 12. 2022

 

Vzpomínáte ještě na jarní Sčítání lidu v roce 2021? Pravděpodobně ano, není moc větších logistických akcí, které by stát organizoval. Během krátké doby je třeba si doslova sáhnout na každého občana České republiky. Jak obrovský kolos je pro to třeba dát do pohybu, popisují slova Karla Janečka, project managera ve společnosti Aricoma, který měl na starost projekt technologické podpory pro fyzickou část sčítání.

Nejrozsáhlejší projekt desetiletí. Tak o sčítání mluví sám Český statistický úřad, který ho organizuje. V ostré fázi trvalo v roce 2021 46 dní, od 27. března do 11. května, přičemž od 17. dubna byly po online sčítání k dispozici listinné formuláře, které roznášelo do domácností deset tisíc komisařů České pošty.

Právě ona se měla postarat o takzvané terénní došetření, které následovalo po letos mohutně podporované online formě dodání informací. Vzhledem ke zkušené síti zaměstnanců, kteří mají fyzicky nachozené ulice i města po celé republice, to dává smysl. Co však pošta k dispozici neměla, to jsou systémy a aplikace, které by sčítání koordinovaly, a ani technologie, které měly zajistit neustálý monitoring formulářů. O to se pod vedením tehdejší společnosti AUTOCONT postaraly firmy z rodiny Aricoma.

NA ZELENÉ LOUCE

„Oproti poslednímu sčítání se systém práce s fyzickými formuláři zásadně změnil. Před deseti lety komisař lidem vydával předtištěný dokument s jejich jménem a rodným číslem. Takové nakládání s osobními údaji by dnes už bylo nemyslitelné. Proto jsme museli přijít s jinými nástroji,“ poukazuje na první velkou výzvu zakázky Karel Janeček.

Formulář nakonec vypadal tak, že když ho před konkrétním domem vytáhl komisař z tašky, byl na něm jen čárový kód. Ten pověřený člověk naskenoval mobilním telefonem, a tím ho přidělil v systému ke konkrétní domácnosti. Do databáze tak spadla informace, že formulář právě přešel od pošty k občanovi. „V jakýkoliv moment muselo být jasné, kde se konkrétní tiskopis zrovna nachází. Dohledatelnost a transparentnost byla od začátku základním přikázáním,“ zdůrazňuje Janeček a ryzepragmaticky to překládá tak, že zkrátka nebylo akceptovatelné, že se stane nějaký mediální skandál, jak k tomu došlo při předchozím sčítání. Tehdy byly nalezeny formuláře s osobními údajilidí jentak na zemi u popelnic. 

Ona dohledatelnost se týkala nejen formulářů, ale i prácesčítacích komisařů. Zástupci společnosti AUTOCONT, předchůdce Aricomy, podepsali smlouvu k zakázce v únoru 2020, a ačkoliv se sčítání konalo až o rok později, už v září bylo potřeba mít k dispozici kompletní infrastrukturu pro ostré testování.Zahrnovalo to řídicí systém,tedy webový nástroj, do kterého přistupovali odpovědné osoby a manažeři pošty, aby naplánovali, řídili a kontrolovali průběh prací a získávali reporty o dění. Kromě toho bylo třeba vyvinout aplikaci do mobilního telefonu, kterou měli k dispozici samotní komisaři, aby do ní zadávali data z pochůzek. Pak také nakoupit telefony, do kterých se všechno zadávalo a jimiž se skenovaly čárové kódy, a konečně i vytvořit speciální web, na kterém si lidé mohli dohledat informace o komisařích, kteří k nim zamíří.

NEVIDITELNÝ DOJEZD SČÍTÁNÍ

„Řídicí systém fungoval až do konce daného kalendářního roku. Byla v něm evidence a informace o sčítacích formulářích, z nichž se ještě načítala data, jak se dokumenty postupně zpracovávaly. Obsahoval ovšem i údaje o komisařích, jejich proškolení, telefonech,které se pro sčítání používaly, a samozřejmě i data z aplikací, jež vkládali přímo při pochůzkách komisaři,“ vykresluje robustnost nástroje KarelJaneček. 

Ještě víc řekne už jen zběžný popis funkcionalit mobilní aplikace. Když se do ní komisař nalogoval, zobrazil se mu seznam domácností, které má ten den navštívit spolu s přesnou trasou tak, aby byl časově co nejefektivnější. Viděl také podrobnosti o budovách, do nichž mířil.Kdyžse dozvonil, naskenoval formulářa předal ho. Když ne, uvedl do aplikace podrobnosti třeba o tom, že budova je nedostupná.

„Pokud byl mobil na signálu, bylo možné v případě odůvodněné potřeby mobilní telefon, ale i „ztraceného“ komisaře lokalizovat. Aplikace díky GPS umožňovala i vyhodnocovatefektivitu a využití plánu pochůzek u sčítacích komisařů. Telefon byl určený výhradně ke sčítání, ale museli jsme samozřejmě myslet i na to, že komisař bude potřebovat zavolat svému nadřízenému nebo třeba složky integrovaného záchrannéhosystému,“ podotknul Janeček, jehož kolegové se postarali o dálkovou správu tisíců používaných telefonů: Nejdřív je nakonfigurovali a dodali na smluvená místa, zajistili vzdálenou správu i zabezpečení a nakonec i hromadné vymazání aplikací včetně dat, aby nezůstaly žádné stopy. „Česká pošta pro všechny zmíněné nástroje neplánuje další využití, proto si od nás všechno objednala jako službu. Všechno jsme tím pádem plánovali s vědomím, že nebudujeme systém, který má ustát třeba pětileté používání. Zároveň jsme ale věděli, že musí ustát intenzivní využívání v relativně krátkém časovémúseku,“ podotýká Janeček.

TOHLE ONLINE? NEVĚŘÍM

Na vývoji mobilní aplikace pracovali odborníci z firmy Cleverlance (dnes Qinshift), na řídicím systému zase ti z CES EA (dnes součást Aricomy) a všechno „jelo“na infrastruktuře DataSpringu,dalšího člena Aricomy. „Pro zákazníka mělo to, že jsme mezi sebou takto propojení, ohromnou výhodu. Když se něco dělo, řešila to pošta s námi a my už jsme se koordinovali s ostatními subjekty,“ poukazuje Janeček.

Podle jeho slov šlo o první takto intenzivní spolupráci několika firem. A velmi úspěšnou. „Ukázalo se, že se společně můžeme ucházet o ještě větší zakázky, než byla tato. Jistě, že na začátku to chtělo obrousit hrany fungování jednotlivých týmů, ale jako celek fungovaly opravdu výborně,“ pochvaluje si Janeček, přestože do všeho výrazně zasáhly okolnosti covidové pandemie, což výrazněztížilo osobní komunikaci mezi pracovníky. „Museli jsme se ze dne na den naučit komunikaci u tak velkého projektu, kde interagovalo několik, a nejen interních subjektů najednou. Pro řízení projektů to byla obrovská výzva.“

Se zadavateli z České pošty se tak zhotovitelé projektu potkali fyzicky ve větším množství jen asi dvakrát. Jinak se všechno organizovalo přes online aplikace. „Kdyby mi někdo na začátku řekl, že takhle velký projekt zvládneme v podstatě výhradně za pomoci online managementu, nikdy bych mu nevěřil,“ přiznává Janeček s tím, že pokud by si mohl vybrat, do příště by přece jen trochu víc osobního kontaktu preferoval. A byl by rád za absenci dalších covidových peripetií. Kvůli tomu, že se až na poslední chvíli rozhodlo například to, že komisaři nebudou ti, kdo formuláře od občanů také vysbírají, musely se narychlo měnit i parametry aplikace. Ve výsledku to ubralo čas na její otestování. Díky pečlivé práci autorůale i tak všechnofungovalo.

Digitalizace Česka? Jsme opravdu blízko zásadnímu posunu

16. 11. 2023

 

Je přesvědčený, že jeden člověk dokáže změnit stát. Pavel Kolář, ředitel ekonomického odboru Vojenské zdravotní pojišťovny (VoZP), věří, že se mu podaří v příštích měsících nastartovat revoluci ve sdílení agend mezi úřady. Poslední rok a čtvrt pracuje na přelomovém projektu datového propojení pojišťovny se „sociálkou“ – Českou správou sociálního zabezpečení (ČSSZ). Pokud se technologické řešení v praxi osvědčí, může významně posunout digitalizaci celé veřejné správy a ulehčit lidem od byrokracie. A pro příznivce štíhlého, digitálního a efektivního státu má vůbec dobré zprávy.

Chystá se digitální trezor. Uschová osobní doklady i smlouvy a potvrzení

5. 9. 2023

 

Elektronicky už jde kde co. Objednáte si oběd i potraviny domů, sezení u lékaře nebo obstaráte studium na vysoké škole. Co je zatím pořád hudba budoucnosti, to jsou doklady. Ale ta budoucnost se blíží. Při Evropské komisi vzniklo konsorcium subjektů, které přinesou do dvou let prototyp evropské digitální identity, což je základ pro elektronické doklady, mezinárodně platné recepty na léky nebo řidičský průkaz, který bude platit všude na území Unie. Svůj podíl na dlouho očekávaném posunu mají i experti z Aricomy, kteří se specializují na ověřování identit a autentizace.

Evropa bez hranic potřebuje ochránce. Zrodila se jeho nová generace

26. 7. 2023

 

Starší generace si to budou pamatovat. Dlouhé kolony na hranicích, občas chvilka nervozity, když strážník lustruje doklady příliš dlouho. Se vstupem Česka do Evropské unie kontroly na hranicích členských zemí padly. To ale neznamená, že hranice nejsou chráněné. Právě naopak. Léta funguje například Schengenský informační systém (SIS) a posledních pár týdnů i jeho nová generace, která tvoří jeden z virtuálních štítů vnějších i vnitřních hranic Unie. Jejich obrana je čím dál sofistikovanější, děje se kontinuálně na pozadí a už teď existují plány na její další vylepšení. Na tom všem se podílí i specialisté z Aricomy.