Asi 4000 zaměstnanců, 400 milionů euro obrat a 40 milionů euro zisku. To jsou čísla, která dnešní Aricomu charakterizují. A také číslo 11. Tolik je totiž v holdingu firem, které pokrývají různé IT potřeby soukromých společností i státní správy. O tom, že to dělají úspěšně, svědčí třeba to, že na ta výše zmíněná čísla vyrostl holding za pět let z tisíce zaměstnanců a zisku 150 milionů korun.
To je opravdu skok. Existuje nějaká tabulka na udržitelný růst firem?
Taková tabulka neexistuje. Existuje ale spousta firem, které se takříkajíc přehřejí, a tomu my se bráníme, proto pro nás není růst mantra za každou cenu. Raději děláme věci dobře než rychle.
Růst není mantra, ale stal se. Jak byste ho hodnotil, kdybyste to tušil na začátku, při budování holdingu?
Myslím, že je to zhruba tak, jak jsme si to představovali. Ona je to taky otázka příležitostí, které na trhu jsou. Existují období, kdy se akvizičně nedaří, protože zkrátka nejsou příležitosti, a pak je období, kdy se daří, protože příležitosti přicházejí samy. Nemá to žádnou zákonitost, je to věc náhody. Na pomyslném trhu akvizic je dynamika úplně jiná v době konjunktury a krize a my pevně věříme, že jsme připraveni na všechny takové fáze.
I na divoké období, které nás teď čeká? A jaké pro vás vlastně bylo to covidové?
Ukázalo se, že covid měl na ekonomiku rozporuplné dopady, nebyla to taková katastrofa, jak se čekalo. Někde to bylo dost děsivé, něčeho se to nedotklo, někomu to pomohlo. Můžeme ale říct, že covid i současná geopolitická situace všechno rozhoupala – potíže v dodavatelských řetězcích se v souvislosti s válkou ještě zhoršují a s ekonomikou to podle různých parametrů také nevypadá dobře. Když se k tomu přidá ještě vysoká inflace, tvoří se nepříjemný koktejl a nikdo neví, co z něj vypadne. Proto jsme i my ve střehu. Jak s ním běžně názory nesdílím, tak v tomto souhlasím s Elonem Muskem a jeho „super bad feeling about economy“ a pevně věřím, že jenom sýčkuju nebo se pletu.
Znamená to, že v posledních měsících měníte vize a plány?
Ne, my se domníváme, že naše plány jsou dostatečně robustní a že zkrátka pořád platí, že když věci děláte správně, tak průchod dramatičtějšími situacemi zvládnete. Často se plánuje prostřednictvím scénářů. To my neděláme, protože by jich teď bylo tolik, že bychom jen tvořili scénáře a nedělali byznys. U nás existuje jedno plánování a jedny cíle. Pro větší firmy je krize dost často příležitostí, aby posílily svoji tržní pozici, a my pevně, byť s pokorou věříme, že by to mohl být náš případ.
Budoucnost Aricomy chcete stavět mimo jiné na produktech v oblasti kyberbezpečnosti a cloudu. To druhé znamená přechod na totální model „IT jako služba“?
Tato dvě témata jsou dva mega trendy v IT, na kterých jsme Aricomu od začátku stavěli. Ale ne, totální IT jako služba ne, on totiž ten cloudový svět není zdaleka tak jednoduchý, jak jsme si všichni mysleli. To, že si předplatíme Google disk na doma, je super, ale v podnikové sféře takto nejde fungovat. Je to daleko složitější a naší úlohou jako systémového integrátora je zákazníky touhle cloudovou džunglí provést tak, aby jejich firma zůstala flexibilní, správně reagovala na konkurenční prostředí a aby to měla za rozumné peníze. Budoucnost je v tomto ohledu hodně pestrobarevná a pro nás je to ohromná příležitost.
Jaká byla ale ta minulost? Jak se to stalo, že jste začali budovat firmu s mezinárodními ambicemi?
První kroky byly vlastně velice přízemní. Ve spolupráci s kolegy z AUTOCONTu, který tvořil prazáklad Aricomy, jsme ho chtěli trošku předělat a přizpůsobit budoucím cílům. Chtěli jsme, aby měl AUTOCONT větší výkon a záběr, což se nám povedlo bez nutnosti dramatické restrukturalizace. Brali jsme ho, že je to neobroušený diamant, který stačí vybrousit, a na to jsme pak nabalovali další subjekty. V tuto chvíli máme skupinu firem, kterou velmi obezřetně a postupně propojujeme. Nechceme dělat strategii velkého třesku, je to o postupných změnách, které pravdivě komunikujeme lidem, abychom všichni věděli, proč to děláme a za jakým účelem a co to může přinést. Smyslem je vytvořit platformu, do které můžeme „nacvakávat“ nové buňky. Hodně jsme se v tom naučili, ale stále nejsme jednolitá firma a asi ani nebudeme. Chceme nechat určitou míru flexibility organismu.
Jsou nějaká pravidla pro to napojování?
Klíč je, že je to pokaždé jiné, a v tom je ta zábava a trochu i blázinec. Kdybychom se na to snažili našroubovat nějaký korporátní mustr, tak pak akvizice dost často neskončí dobře, takže my velmi pečlivě zvažujeme, jak se která firma hodí do naší party a jaký integrační plán pro ni použijeme. Dosud se nám povedlo, že počet lidí, kteří odešli z dané firmy po akvizici, je na úplném minimu. To bychom chtěli zachovat, protože firmu vždy potřebujeme jako celek i s lidmi, kteří pracovali na jejím úspěchu. Druhá věc je, že jsme na trhu několik let, a velice pečlivě si hlídáme naši investorskou reputaci. I když jsou samozřejmě trhy, kde nemáme pozici jako v Česku nebo v severských zemích, například v Německu. Tam jsme to trochu víc rozsvítili až vítězstvím v tendru pro Evropskou komisi, což je důležité, protože naším cílem je mít zákazníky prioritně v teritoriu západní Evropy.
Není jednodušší mít zákazníky primárně na východě?
Jednodušší to je, ale to my nechceme.
Chcete vydělávat západní peníze, nebo mít pocit, že jste se prosadili na západě?
Když se podíváte pozorně, mnoho renomovaných IT firem zakládalo pobočky ve východní Evropě a nedá se říct, že by mezi nimi byla nějaká výrazně úspěšná mimo globálních korporací. Byznys na východě je roztříštěnější, komplikovanější. Západní Evropa pro nás naopak znamená stabilitu ceny, čitelnost.
Vrátím se k zakázce pro Evropskou komisi. Připomeňte, o co šlo?
Dodáváme jí hyperkonvergovanou infrastrukturu a služby s tím související. Bereme to jako první krok, máme tam už i pobočku a očekáváme, že na tuto zakázku budou navazovat další, třeba právě z oblasti počítačové bezpečnosti. Chceme se tam rozšiřovat, i když to není triviální úkol. Je to pro nás ale zajímavé finančně i jako otevření dveří do „staré dobré Evropy“. Ta dodávka totiž není jedna, je to pro 60 různých úřadů. Evropská komise funguje v IT velmi profesionálně, jednotlivé úřady mají alokovaný rozpočet, je to dobře organizované a pro nás je zkrátka dobré u toho být.
Kam teď Aricoma nejvíc prodává do zahraničí?
Právě Evropské komisi, do Švýcarska a Skandinávie, což je navázané na Seavus a Stratiteq. Prioritními trhy jsou teď pro nás Německo, Švýcarsko a Rakousko a právě Skandinávie. Něco málo se děje i v USA, ale tam reálně nejsme nikdo, utkáváme se tam s indickými firmami a je to tvrdé. Může se to změnit, ale není to pro nás v tuto chvíli priorita. Byznys tam je pro nás ale obrovská škola, opravdu v něm uspějí jenom ti nejlepší.
V oboru se traduje, že je cítit odklon od využívání indických dodavatelů, kteří vyhrávají hlavně cenou. Cítíte to také?
V tomto případě bych byl mimořádně pokorný a obezřetný, protože představa, že evropští odborníci jsou lepší než odborníci z Indie nebo Asie, je mylná. Indické firmy a jejich lidé jsou vynikající, ale přesto má spolupráce s nimi i negativa: vzdálenost, časový a kulturní rozdíl. Čímž neříkám, že má Evropa lepší kulturu, ale je to rozdíl v kultuře dělání byznysu nebo komunikace, takže ano, registruju určitý odklon od toho, že se všechno automaticky outsourcovalo do Indie. Pro nás jsou to dobré zprávy, protože dělání evropského byznysu v Evropě nabralo novou dimenzi i pro evropské firmy. V posledním období došlo k odklonu od globalizace a zákazníci se častěji ohlížejí po někom, kdo je jim blíž. Pokud máme konkurenceschopnou nabídku, země ze západní Evropy se víc dívají k nám a my věříme, že konkurenceschopnou nabídku máme. My Češi máme tendenci hluboce se podceňovat, je to zakořeněné v naší kultuře a ještě dlouho se to nezmění. Ale je to mimochodem něco, proti čemu celým příběhem KKCG bojujeme. Potřebujeme více sebevědomí, protože k tomu máme důvod.
Milan Sameš
Vystudoval ČVUT v Praze, obor elektronické počítače a matematická informatika. Patří ke generaci, která do Česka „přinesla“ počítače. Pracoval mimo jiné v Nokia Networks nebo v LogiceCMG. Z pozice CEO vedl český Oracle a pak evropskou část Ness Technologies. Následně si založil vlastní firmu truconneXion, kde už ale dnes aktivně nevystupuje, protože od roku 2018 je generálním ředitelem Aricoma Group. Sameš se angažuje ve startupovém dění, působí jako mentor začínajících technologických firem.
Aricoma Group
Holding Aricoma Group je v současnosti největší IT firmou v bývalém Československu. Zahrnuje dvě velké značky - Aricoma a Qinshift. Teď se soustředí na hledání nových akvizic v Německu, Rakousku, Švýcarsku nebo Skandinávii.